Kapitola 17 Proč je všechno tak těžké?

25. července 2010 v 22:40 | Elin7 |  Proč mně nenávidíš
Chce se mi strašně spát, já vím, je to hrozná kapitola, ale stejně to nikdo nečtě, takže to sem můžu s klidem dát :). Jinak, omlouvám se Nesso, já vím je to jako vystřižené z tvých povídek, ale musela jsem nějak pokračovat. Pokusím se jít vlastní originální cestou, slibuju. Jo a ještě jednu omluvu mám pro všechna ostatní SB, vím, že nekomentuju, ale před týdnem jsem vrátila z tábora a den na to jsem jela do Řecka, takže jsem se od začátku prázdnin nezastavila. Přesto, ted budu mít snad chvilku volna, tak to zkusím napravit.

Jak Sirius předpovídal, z novoroční kalby se všichni účastníci vzpamatovávali následující dva dny. Trvalo hodně dlouho, než se Alicie a Lily dostaly z pod stolu pod nímž usnuly a než Leah přestala mít dávivé záchvaty při slovech "alkohol", nebo "pít". Jamesovi dalo zabrat, než všem vysvětlil,že opravdu neusnul Jessice Jerrivsové s hlavou ve výstřihu schválně a Sirius, který se záhadným způsobem ocitl přímo v soukromých umývárnách pro učitelky strávil celé hodiny snahou, z indícií zjistit, jak se tam dostal.
Po novém roce už se do Bradavic vraceli všichni mladší studenti a společenské místnosti i knihovna se plnily lidmi, kteří horečně doplňovali úkoly. Lily, James a Sirius místo toho museli v neděli na bystrozorský kurz, kterého se Lily upřímně děsila. Měla tam opět potkat Matta a vůbec nevěděla jak se k němu chovat.
"Neboj, to zvládneš, chovej se, jakože nic, však ono to nějak dopadne." Těšila ji Alicie, když se jí Lily svěřila se svými obavami. Tuto větu si musela Lily opakovat celé následující ráno, když stála spolu s ostatními ve vstupní síni a čekala až je přenášelo přemístí do výcvikového střediska.

Když dorazili, k jejich překvapení je očekávala pouze Sue, Jack a hlavně Matt (k Lilyně úlevě) s ní nebyli.
"Ahoj všichni, tak co prázdniny?" zeptala se Sue energicky jako vždy a s veselým úsměvem.
"Dobrý!" zívly všichni unisono. Dnes to bylo poprvé kdy museli po prázdninách vstávat tak brzy ráno a také se to na nich podepsalo.
"Fajn, protože potřebujete sílu" Dnes začínáme opět makat a brzy vás čeká bystrozorské týden, takže-"nedokončila Sue větu a všem se v tu chvíli rozzářily tváře. Bystrozorský týden se měl konat na konci ledna. Během něj měli být patřičně provedení po celém ministerstvu, jeden den absolvovat při opravdové akci v terénu, smět sehnat dostatečné množství materiálů, které potřebovali pro své práce do přihlášky na přijetí na bystrozorské studium a spousty dalšího. Navíc tento týden byl i pro studenty studující na léčitele a ostatní, kteří chtěli pracovat na ministerstvu, takže s nimi měli jet i Alice, Remus a Dominike.
"No nic, dnes budeme hlavně cvičit, ale ve středu už vám rozdám informační letáky. Není to jak už víte povinné, ale Bradavice vás uvolní z výuky a pokud vás neděsí trávit pár dní mimo školu, nevidím jediný důvod, proč byste neměli jet. Jinak dnes budeme hlavně cvičit…" zatímco Sue mluvila, Lily se rozhlížela opatrně po chodbě. Sue se zatím ani slovem nezmínila, že by se k nim dnes Matt, nebo Jack neměli připojit, takže měla pocit, že každou chvíli už už vidí, jak Matt přichází zpoza rohu.
Celé dopoledne se tomu ale tak nestalo. Sue je zavedla do jedné z místností na cvičení praktických kouzel, kde nejprve procvičovali nová obranná kouzla, jejichž teorii si měli přes prázdniny nastudovat, pak překročili k opakování útokových kleteb. Lily byla ve dvojici jako vždy s Jamesem. Ten si okamžitě při prvním souboji všiml, že je roztěkaná a okamžitě si naštvaně uvědomil, že a to může Matt.
Začínal mít o jeho milovanou Lily strach a toužil zakroutit Donleym krkem. Nic ale neříkal až do chvíle, kdy Lily už potřetí, ani nepozvedla od odstartování souboje hůlku.
"Co je s tebou? S takovou chceš zůstat ve skupině mezi lepšími? Seber se, slyšíš! Jestli i příští souboj prohraješ, půjdeš se mnou na rande!" snažil se James ze všech sil získat její pozornost. Konečně na něj její zelené oči zaostřily a Lily ho začala trochu vnímat.
"Ne, nepůjdu s tebou na rande!" ohradila se, ale slaběji než obvykle.
"Tak bojuj!" vykřikl a opět zaujal bojovou pozici. Měli za úkol jeden druhého dostat jenom pomocí kouzel, která se dnes naučili. Lily lehce atřásla hlavou a uvědomila si, že potter má sakra pravdu! A když má Potter pravdu, tak to je opravdu katastrofa. Dnes byla nesoustředěná a dokonce jí bylo i jedno když nad ní vyhrával. Ale to teda ne! Nenechá se porazit tou štětkou do záchodu!
"Idaetus!"
"Kvisindo!"vykřikli oba zároveň
"Mezite!" opět unisono, tentokrát, aby se bránili před kletbou toho druhého.
"Dorete site!" vyjekla Lily a v duchu dodala ještě jednu kletbu.
"Siste!" Jamesův štít byl tak silný, že se Lilyny kletby obrátily proti ní. Raději proto uskočila.
"Trhni si nohou!" křikla na něj Lily, když na ní poslal všechny tři procvičované klety zároveň a ona jen tak, tak uskočila. NE, porazit se přece nenechá!
Takhle bojovali dalších pět minut. Byli oba až příliš dobří, Jamese popoháněla touha Lily ukázat, že je lepší než Donley a taky jí porazit, aby s ním pak šla na to rande a Lily zase nechtěla už znovu prohrát.
"Stačí!" zatleskala Sue a oba přestali. Jejich unstruktorka se usmívala. Jejich souboje milovala, protože byly lepší a zábavnější, než souboje ostatních a byla to úžasná podívaná.
"Lily, skvělé, akorát můžeš dělat ten švih při Ideatus trochu kratší, ne že by efekt nebyl stejný, ale zdržuje to. Jamesi, to samé jako Lily, akorát dělej švih zase o trochu delší, bude se ti lépe mířit. Jinak oba super." Usmála se na ně. Oba přikývli a chtěli pokračovat, když Sue zvolala.
"Čas na oběd!"všichni po něm přejděte do čtyřky, probereme na speciální žádost…no uvidíte sami." Sue měla ve tváři zvláštní, skoro až naštvaný výraz. Všichni raději začali balit věci, ale Sirius k Sue zamířil.
"Co se děje?" zeptal se
"Nic, proč?" odsekla, ale pak si uvědomila s kým mluví a zatvářila se trochu mírněji.
"Promiň, já…odpoledne vás budou učit, jak používat kletby které se nepromíjejí." Řekla dutým hlasem. To už se k nim připojili i James a Lily, kteří ale slyšeli pouze poslední větu.
"To snad ne!"
"Nemůžou nás přece…" vykřikli oba. Sirius na Sue jenom zíral.
"Mně se to také nelíbí. Stojím za Alastorem Moodym, proto pošlou někoho jiného aby to s vámi probral, protože já, Jack i Matt jsme to odmítli." James v tu chvíli pohlédl na vyděšenou Lily a snažil se potlačit nutkání ji ochranitelsky obejmout kolem ramen.
"Ale budeš tam s námi na té hodině, že jo?" ujišťoval se Sirius, jakoby se bál být s někým kdo podporuje kletby které se nepromíjejí sám.
"Jo, jasně, i Matt přijde. Dnes dopoledne musel být s letošním absolventským ročníkem bystrozorů, protože měl vést jednu jejich akci, ale odpoledne už tu bude." Přikývla Sue.
"A budou nás nutit to…zkoušet?" zeptala se roztřeseně Lily.
"Já…je to možné, nevím, nejsem si jistá…" Sue se očividně nechtělo odpovídat.
"Raději už jděte na jídlo."řekla nakonec o něco pevněji a opět se vesele a energicky usmála, ale její oči zůstaly zamyšlené a smutné.

"To po nás přece nemůžou chtít." Řekl James, jakmile se za nimi zavřely dveře.
"Jasně, vzbouříme se, nemůžou nás nutit dělat něco, co nechceme." Přidal se Sirius.
"A navíc ještě takovou hnusárnu. To jako na sobě budeme navzájem zkoušet Cruciatus, nebo co? Tohle já odmítám." Dodal James.
"Lily, proč nic neříkáš?" zeptal se Sirius.
"Víš, já…myslím, že s tím nemůžeme nic dělat. Je to prostě nový program ministerstva a my sice nechceme tohle dělat, ale protože je to součást výuky, tak si můžeme prostě vybrat, jestli budeme studovat dál, nebo odejdeme." Řekla
"Takže ty tam budeš prostě sedět a poslouchat, jak ti někdo vykládá a popisuje jak máš mučit lidi?" vyjel Sirius. James chtěl také něco říct, ale bohužel z Lilyných slov čišela logika. Jeho rodiče podstoupili podobné školení nedávno a psali mu o tom. A Moodymu dokonce prý bylo řečeno, ať buď přestane dělat problémy, nebo ať si jde po svém. A když bylo ministerstvo ochotné vzdát se jednoho ze svých nejlepších bystrozorů, co asi udělá se třemi nováčky, kteří jim chybět nebudou?
"Siriusi, mně se to upřímně příčí, jenom říkám, že tam budeme muset na tu hodinu jít a zkusit to přetrpět. Neboj, á jim k tomu své řeknu." Bránila se Lily, čímž alespoň na okamžik kamaráda uklidnila. V tu chvíli už dorazili do jídelny a tak se hladově vrhli k dnešnímu obědu a na svůj problémy na okamžik zapomněli.

Lily kráčela osamělá chodbou. Odpojila se od ostatních na obědě a vydala se napřed se slovy, že si ještě chce odskočit. Když ale došla na toalety spojené se sprchami, zjistila, že je tam nasáčkovaných asi tucet holek o dva roky starších, které se právě pokoušely ze sebe smýt nějaké odporné černé bahno a byly tak hlučné a protivné, že se jim raději klidila z cesty. Zamířila porot rovnou k výcvikové místnosti číslo čtyři s tím, že si tam ještě na těch patnáct minut do konce pauzy sedne a pečte část knihy, kterou měla s sebou. Zrovna když procházela kolem dívčích šaten, někdo ji chytil za ruku a zatáhl do uličky mezi skříňkami, kde byla tma.
"Co to-" vykřikla pobouřeně, ale to už jí někdo položil ukazováček na rty a zašeptal "ššš". Lily překvapením vykulila oči. V pološeru uviděla dobře známé, hnědé oči Matty Donleyho. Ten se na ni lehce usmál a pak zašeptal:
"Musel jsem tě vidět, mluvit s tebou…" Lily si na okamžik připadala jako ve snu. Nebyla si ale jistá, jestli to je noční můra, nebo ten nejhezčí sen v celém jejím životě.
"Aha." Vypravila ze sebe a okamžitě si začala nadávat do idiotů. Není nad to říct něco vážně chytrého.
Matt se k ní přiblížil a ona instinktivně couvla ke straně, až se záda opřela o jednu ze skříněk. Matt se zapřel rukama o stěny vedle ní a sklonil se, takže si hleděli do očí. Lily měla pocit, že se jí snad rozskočí srdce a kolena měla jako v rosolu.
"Tak co prázdniny?" zeptala se Lily a snažila se udržet si klidný hlas. Vlastně tu otázku spíš jen tak plácla, aby jeho i sebe něčím zaměstnala.
"Fajn." Usmál se a s ní jako by se zatočil svět. Hleděl na ni a prohlížel si ji od hlavy až k patě. Dala by cokoliv za to, aby to nedělal, protože pod jeho pohledem jí hořely tváře a na tvářích se jí objevil růměnec.
"Tak to jsem rá-ráda." Řekla Lily, když už bylo příliš dlouho ticho. Bohužel na konci věty se zachvěla jak se k ní stále přibližoval. Teď už se třeli boky.
Náhle Matt vztáhl k Lily jednu ruku a zastrčil jí vlasy na jedné straně a ucho, při čemž lehce zavadil o její náušnice. Při tom se potěšeně usmál. Byly to ty náušnice od něj, Lily je teď nosila neustále, aniž by si to uvědomovala, prostě si je každé ráno automaticky vzala…
"Líbí se ti?" zeptal se a ona mlčky přikývla. Trochu ji celý rozhovor začal rozčilovat.
"O co ti jde?" zeptala se. Nepoužila útočný tón, spíš upřímně zvědavý.
Matt už otvíral ústa k dotazu na co naráží, ale pak je zase zavřel. Odpověď znal.
"Já…strašně jsi mi chyběla. Poslední dobou…vlastně už skoro od začátku, já…" nedokázal to přesně říct a tak si chvíli jenom beze slov hleděli upřeně do očí. Pak Matt, jakoby se v něm něco hnulo si k sobě Lily prudce přitáhl a přitiskl svoje rty na ty její. Chvíli jenom tak bez hnutí stáli, když ji objal jednou rukou kolem pasu a druhou jí přejížděl něžně po tváři. Lily se zrychlil dec, měla pocit, že co nevidět se odporoučí k zemi a nejspíš by se tomu tak i stalo, kdyby ji Matt nepodpíral. Rukama ho objala kolem krku, i když to nebylo nijak snadn, protože byl skoro o hlavu vyšší. On ji as vjel rukou, kterou ji do té chvíle objímal pod košili a hladil ji po zádech. Lily si přála aby to nikdy neskončilo, aby to takhle bylo napořád, když v tu chvíli-
"Lily! Jsi tu?" Okamžitě se pustili a Lily duchapřítomně strčila Matta dál do uličky mezi skříňkami, takže zmizel úplně ve stínu, pak sama honem vyběhla ven na osvětlenou chodbu. Sirius a James na ni překvapeně hleděli a ona si honem rukou pročesávala rozcuchané vlasy a doufala, že si nevšimnou jejích zarudlých tváří. Byla ještě zadýchaná a srdce jí tlouklo, tak, že to muselo být slyšet až v Bradavicích, takže jí nezbývalo nic než jenom doufat, že si toho kluci nevšimnou.
"Co jsi tam dělala?" zeptal se ostře James a snažil se trochu vyklonit, aby přes ni viděl do temné uličky za ní.
"Šla jsem na toalety druhým vchodem, ten z chodby je zablokovaný." Odpověděla pohotově. Byla to pravda, z dívčích šaten vedl ještě jeden vchod a ona mu byla docela blízko, takže tak moc zase nelhala. Prostě tam tudy jenom nešla…
James si se Sirusem vyměnil nechápavý pohled, ale dál už se k tomu nevyjadřovali. V Jamesovi ale hlodal červíček pochybností a měl co dělat, aby se nerozběhl uličkou a Lily a neprozkoumal ji, jestli se v ní náhodou neskrývá ještě někdo. Naštěstí pro Lily, ale už byl čas jít a tak všichni honem přidali do kroku, aby náhodou nepřišli na odpolední výcvik pozdě.

Před posluchárnou číslo 4 už čekali všichni ostatní z jejich skupiny a právě dorazila i Sue s zhruba třicetiletým jim neznámým mužem, který se tvářil obzvlášť nevrle. V tu chvíli se za nimi ozvaly dusavé, těžkopádné kroky. To přicházel Alastor Moody, s navztekaným výrazem. Kývl na Sue a ta mu oplatila pozdrav smutným úsměvem.
"Alastore…nevěděl jsem, že vás tu dnes potkám." Sykl v tu chvíli neznámý. Moody pouze přimhouřil oči, ale nic neřekl. Pak už se otevřely dveře a všichni potichu vešli dovnitř. Právě v tu chvíli dorazil k Lilyně radosti i Matt.
"Omlouvám se." Šeptl směrem k Sue a Moodymu a tak,a by to nikdo jiný nepostřehl, zamával Lily.

Když si všichni posedali na vysoké lavice ve třech řadách před stupínkem, neznámý muž si odkašlal a pokusil se o něco jako chladný úsměv.
"Jmenuji se Holl Spiersn a dnes povedu vaši přednášku." Řekl a Moody si odfrkl, Sue znechuceně protočila oči a Matt zaťal pěsti.
"Dnešní téma zní"mávl hůlkou a na tabuli se okamžitě začala objevovat slova"Jak používat kleteb které se nepromíjejí." Řekl a opět se na všechny usmál. Všichni na něj ale jenom zírali, jakoby jim právě oznámil, že jeho babička je první kráva, která spadla z Marsu.
"Promiňte, ale…to nás jako budete učit jak…hm…jak používat proti někomu jinému třeba kletbu Avada Kedavra?" zeptal se Billy Drustang, sedící vedle Lily, vykolejeně.
"Ano, ale dnes budeme probírat pouze T-e-o-r-i-i." Vyhlávkoval Spienrs.
"Takže, abychom začali-ano?" jeho další slova přerušila Siriusova zvednutá ruka.
"A co když neplánujeme tyto kletby používat?"zeptal se, snažící se o zdvořilý tón.
"V životě neplánujeme mnoho věcí. Ale vzhledem k tomu, že nová úprava zákona nám jasně říká, že studium boje s kletbami, které se nepromíjejí je nová součást vašeho budoucího výcviku na bystrozory, obávám se, že nemáte příliš na výběr plánovat a neplánovat. Ale to jsme odběhli, takže kdo mi poví-prosím?" jejich nový učitel už začínal být netrpělivý, protože v tu chvíli zvednuli ruku i James a Lily.
"Ale potom se posune hranice užívání těchto kleteb. CO když jsou Smrtijedi i mezi bystrozory, za co pak budou odsouzeni, když ne za užití kleteb které se nepromíjejí? A nebude to vést k tomu, že nakonec tyto kletby bude beztrestně užívat každý?" neudržel se James a řekl víe než měl původně v plánu. Ale proč nedát najevo nesouhlas?
Učitel se zamračil. Pak si Jamese pořádně prohlédl.
"James Potter. Máte podobné, nepochybně vzájemně konzultované argumenty jako vaši rodiče. Ale jak už pan Skrk, konstruktér celé myšlenky, řekl-Proti síle, je potřeba postavit sílu. Nemůžeme už nechat Smrtijedy, aby v tom šílenství pokračovali a-"
"-ale to pak budeme stejné svině jako oni!" vyhrkla Lily, což vzbudilo patřičné ovace. Sue si honem zakryla ústa, aby se nerozesmála, Moodymu také cukaly koutky a ukázal jí zdvižené palce, Matt si plácl se Sue a začal se smát jako ona a James se Siriusem jí zatleskali.
"Promiňte, ale když říkáte, že chcete zastavit umírání a zároveň k tomu chcete použít kletbu Avada Kedavra, trochu sám sobě odporujete. Vždyť kromě nevinných lidí začnou umírat i viníci, kteří se sice možná dopustili zlých činů, ale když je zabijeme předtím, než je vyslechne soud, nikdy se pravdu nedozvíme a možná se dopustíme chyb. Většina z nich totiž může říct důležité formace, mohou svých činů litovat a-" Lily trochu zrudla, když si uvědomila, že tu právě lehce naznačila, že lidé z ministerstva jsou tak trochu svině, ale nehodlala se vzdát.
"-slečno, tahle přednáška tu není kvůli tomu, abyste se pletla do dávno už vyřešených problémů ministerstva, nebo abyste se k nim vyjadřovala. Tento kurz absolvujete dobrovolně a-"
"Tak proč nám na naše dotazy neodpovíte? Vždyť nám neustále akorát opakujete, že to co nám tu budete tlouct do hlavy není naše starost, ale když už budeme mučit možná i nevinné lidi, mělo by nám alespoň ministerstvo říct, že všechny naše pochybnosti nejsou na místě a dát nám uspokojivou uklidňující odpověď na naše otázky. A pokud dnes máme probírat teorii, tak je snad na místě, abychom se ptali na nejasnosti." James při svých slovech hleděl instruktorovi do očí a doufal, že tenhle člověk nebude mezi těmi, kteří budou rozhodovat o jeho přijetí na ministerstvo.
Na okamžik zavládlo ticho. Sue, Matt i Moody raději mlčeli a muž naproti nim očividně usilovně uvažoval co říct. Nakonec pohledem zabrousil k lavici na níž seděli Sue, Matt a Moody, jakoby hledal podporu, ale když se mu jí nedostalo, otočil se opět na Jamese a zle si ho změřil.
"Pane Pottere, pokud se vám nelíbí představa práce pod ministerstvem, nemusíte se k ní hlásit. Všichni jak tu sedíte tu jste dobrovolně, takže jestli chcete, máte možnost odejít." Řekl nakonec. Lily, Sirius a James se na sebe podívali, ale pak když pohlédli na Sue, která na ně hleděla se strachem v očích, na Moodyho, který je propaloval pohledem a Matta, tvářícího se na Holla Spienrsna jako bůh pomsty, všichni nepatrně zavrtěli hlavou.
Jejich učitel se vítezoslavně usmál a pak začal se svou přednáškou.

"To je ale hrůza!" zopakovala Alicie. Lily právě jí, Leah a Dominike podrobně vylíčila jak probíhal jejich dnešní kurz a všechny tři její kamarádky se tvářily zhrozeně. Všechny seděly v knihovně, a kromě Lily, která už je měla hotové, si dopisovaly domácí úkoly. Lily jim původně přišla pomoct, ale nakonec jim do všech podrobností popsala průběh odpoledne.
Celá přednáška trvala skoro dvě hodiny. Během nich jim "ten zpropadeném chlap" odříkal zásady a pravidla používání klete, které se nepromíjejí, řekl jim, jak zacílit nejlepšího efektu a jak se na kletby soustředit. Když konečně skončili, nestihli si ani promluvit se Sue a Mattem, protože je hned poslali přenášedlem zpět do školy. Jediné plus na tom bylo, že alespoň byli zpět dříve než obvykle.
"Je, ale co naděláme? Nemůžeme tuhle část výcviku vynechat." Postěžovala si Lily posmutněle.
"Zajímalo by mně, jestli třeba Brumbál o tom, že vás to učí, ví." Řekla Dominike a zaklapla přitom knihu "Přeměňování pro pokročilé".
"Asi ano, ale nemůže s tím nic dělat. Vždyť byl jeden z hlavních odpůrců toho zákona, takže o něm asi ví naprosto všechno." Podotkla Leah a Alicie se v tu chvíli protáhla a přiložila si ruce na spánky.
"Jsem mrtvá. Co se na to už vykašlat a jít se ještě před večeří projít? Po prázdninách toho budeme mít spoustu a tohle je možná posledních pár hodin našeho volna."
*
Jak Alicie předpověděla, v následujících dnech jim učitelé opakovali prakticky to samé.
"Už ani ne za půl roku vás čekají zkoušky a k tomu ještě v lednu kurz povolání. Už máte velmi málo času, takže bych vám doporučovala, abyste se začali připravovat." Apelovala na ně profesorka McGonagallová při pondělní hodině přeměňování.
"Doporučuji vám si co nejrychleji přečíst a pořádně zapamatovat všechny vaše učebnice minimálně od pátého ročníku, protože jak se říká opakování, matka moudrosti." Řekl jim Prof. Křiklan v úterý a v podobném duchu se nesly i jejich další hodiny. Lily, James a Sirius navíc byli ve stresu z blížících se příjmaček do bystrozorského kurzu a Alicie s Dominike si neustále opakovaly všechny učebnice bylinek a lektvarů, protože i je čekaly příjmačky ke studiu lékouzelnictví. Jenom Leah byla v klidu. Díky jednomu známému jejích rodičů měla zajištěné po prázdninách místo v jednom z výcvikových středisek pro hráče Famfrpálu ve Španělsku, čímž všechny dokonale ohromila, když jim to ve středu při snídani oznámila.
"Naši se stejně chtějí přestěhovat hned jak skončím školu a je to naprosto skvělá možnost."vysvětlila jim, když si dočetla dopis, ve kterém měla oficiální pozvánku ke studiu.
"Ale, to by znamenalo, že-bože, myslela jsem, že chceš jít pracovat na ministerstvo a ne…kdy ses rozhodla?" vyptávala se Lily a s nevěřícným výrazem si Leah prohlížela, jakoby ji viděla poprvé v životě.
"Já…už před Vánoci." Přiznala Leah provinile a pohlédla na dokonale ohromeného Siriuse.
"Je to jenom na dva roky a budu za vámi jezdit." Řekla a chtěla mu stisknout ruku. On ji ale v tu chvíli stáhl ze stolu a podíval se jinam. Ani ostatní nevypadali, že by jí zrovna rozuměli. Dominike upřeně pozorovala špičky svých bot, Lily vypadala napůl překvapeně, napůl zklamaně, James byl hlavně zamyšlený, jestli by se mohl pokusit ji utěšit a Remus se snažil předstírat, že tam není
"No tak prosím, pochopte to. Od doby co je ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit na vzestupu a ministerstvo dělá čím dál tím hloupější rozhodnutí jsem prostě potřebovala jinou, jistou alternativu své budoucnosti a máma má kamarádku, jejíž manžel je jeden z trenérů v tom středisku, takže…" Leah těkala očima po kamarádech a čekala na slova pochopení, kterých se jí ale stejně nedostávalo.
"Ale proč jsi nám to neřekla? Ano, asi bychom tě přesvědčovali a dělali ti to těžší, ale jsi moje nejlepší kamarádka. Říkáme si všechno a…" Lily se v tu chvíli odmlčela. Problém byl v tom, že to tak docela nebyla pravda. Poslední dobou se vše na co byly zvyklé posledních šest let začalo nenápadně měnit, ale Lily si to uvědomila až nyní. Marris už nebyla jenom lehce žárlivá, ale jinak spolehlivá, začala na své kamarádky útočit, hádat se s nimi a zatahovat je do nepříjemných situacích. Nakonec po všech těch rozepřích si přestaly vzájemně důvěřovat úplně a Marris byla teď členkou party Jessici Jerrivsové. Lily si už delší dobu vyčítala, že kamarádce nevěnovala pozornost, že si nevšimla drobných změn a že nakonec celou věc nemohla s Marris vyřešit v klidu.
Ale teď si Lily uvědomila, že to není jenom Marris kdo se změnil. I ona a Leah už nebyly ty holky, které si bezmezně důvěřovaly. Lily Leah nikdy neřekla, že doopravdy není zamilovaná do Thomase, Leah se Lily nesvěřila, že se jí líbí Sirius, to samé s Lily a Mattem a teď tohle. Čím víc se Lily přátelila s Alicií a klukama, tím více své staré kamarádky nenávratně ztrácela.
Leah smutně hleděla Lily do očí a té bylo jasné, že i její kamarádce se hlavou honí podobné myšlenky. Jak se mohlo během několika málo týdnů všechno tak do základu změnit?
"Myslela jsem, že bys to…měla jsi tolik jiných starostí, nejdřív na začátku roku s-"začala Leah, ale Sirius jí skočil do řeči.
"Od začátku roku? Ty jsi byla rozhodnutá od začátku roku? Ale vždyť jsi ještě ani Famfrpál pořádně nehrála a vůbec." Vyjekl. Leah lehce zrudla.
"Já mám strach!" zakřičela, až se po ní všichni začali otáčet.
"Siriusi, já se bojím! Nechci tu být, když Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit vraždí všechny kdo se k němu nechtějí připojit. Já nedokážu…"Leah polkla a najednou měla v očích slzy.
"…já nechci bojovat. Chci od toho pryč, já na to nemám. Prostě nejsem jako vy ostatní, nechci se tomu postavit, nemám dost odvahy abych nakráčela před všechny Smrtijedy a nechala se jenom tak zabít." Téměř celý Nebelvírský stůl na ni po jejích posledních slovech nevěřícně civěl, ale Leah na to nehleděla.
"Promiňte." Šeptla a jejím kamarádům bylo jasné, že se neomlouvá za svůj křik.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 26. července 2010 v 9:09 | Reagovat

skvelá kapitola, to na chodbe s Jamesom bolo tesné :D, tešim sa na ďalšiu kapitolu :):):)

2 Aňulka Aňulka | Web | 28. července 2010 v 16:17 | Reagovat

No, tě pic!!!
Tak ten konec byl parádně hustý...
ale není se čemu divit, někteří holt zas tak odvážní nejsou.
Fakt obdivuju, jak si dokážeš pohrát s postavami. My se zaměřujeme na jednu postavu, kdežto ty dávaš zabrat i těm ostatním. Obdivuju tě.
A taky fakt nevím, co si mám o Mattovi myslet. Já už bych se nedivila, kdyby byl ještě Smrtijed on:-D Já vím, je to fantasmagorické, ale ty jsi plná překvapení, takže uvidíme...
Moc pěkná kapitola!

3 Peťa Peťa | Web | 28. července 2010 v 22:03 | Reagovat

Krásna kapitola! Taká som bola šťastná,keď som  ju tu videla..akurát dnes som sa vrátila z tábora a pôjdem na dovolenku,tak som rada,že som si ju ešte stihla prečítať :-)

4 Rose Rose | 13. srpna 2010 v 16:07 | Reagovat

Piš, piš, piš. Už se těším na dlaší kapitolu, tak jí prosím co nejdřív dodej. :)

5 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 17. srpna 2010 v 15:07 | Reagovat

nz :)
ja mám epilóg rada, i keď sa ním končí celá HP sága

6 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 17. srpna 2010 v 15:08 | Reagovat

chystám na konci augusta poviedku o novej generácii

7 Lily Lily | Web | 30. srpna 2010 v 21:02 | Reagovat

super kapca :-D

8 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 31. srpna 2010 v 20:05 | Reagovat

tú 3. nerátam, týka sa to kamarátov! :D :-P  8-O

9 Reviewer Reviewer | 14. září 2010 v 18:30 | Reagovat

koukej rychle přidat další kapitolu, prave jsem si te pridala do oblibenych a ty se po mesici mazou jestli povidka nepokracuje :-D takže se těším na další a netrpělivě vyhlížím :-)

10 Beltrix Beltrix | Web | 15. září 2010 v 21:29 | Reagovat

Super kapitola.
A jinak bych se ti moc chtěla omluvit za to, že už tu nepřidávám komentáře tolik jako dřív, ale prostě času mám hodně málo, ale budu se to snažit trochu napravit. Doufám, ale že kvůli tomu nezanevřeš na můj blog a budeš dál komentovat. Moc díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama