Kapitola 19 Už nikdy! 1/2

31. října 2010 v 10:31 | Elin7 |  Proč mně nenávidíš
Tak jsem zase po dlouhé době něco splodila :D, druhá část večer :).

Když se Lily probudila, zjistila, že na kraji její postele někdo sedí. Někdo s pronikavě modrýma očima a havraními vlasy.
"Ahoj ospalče! Přišla jsem ti říct, že už bude večeře, ale jestli tam nechceš…"Alicie se poklidně usmívala, ale Lily okamžitě vyskočila. Nebylo jí zrovna nejlépe, bolela ji hlava a zřejmě i trochu nastydla, jak šla celou cestu do hotelu bez kabátu.
"Kolik je hodin?" Zeptala se Alicie a polykala, aby se zbavila pronikavé pálivé bolesti v krku. Zpocené vlasy měla přilepené k tváři a cítila se strašně unavená.
"Půl sedmé, za čtvrt hodiny je večeře." Vysvětlila Alicie a uklidňujícím gestem Lily pohladila po rameni.
"Dobře, přijdu." Zachraplala Lily. Alicie kývla a vypadala, jako že chce ještě něco říct. Pak si to ale rozmyslela a jenom s rozloučením odešla. Lily si zatím vlezla do sprchy a doufala, že ze sebe spláchne hrůzy odpoledne. Pak si honem natáhla první džíny, jaké našla spolu s černým svetrem a sešla dolů do jídelny na večeři.
"Ahoj!" přivítala ji Alicie. Ostatní už zřejmě dojedli, ale ona tam ještě čekala na Lily.
"Ahoj, promiň předtím jsem byla nějaká rozespalá." Omluvila se Lily za své předchozí strohé chování a hladově se vrhla na jídlo.
"To nic. Ostatní tu na tebe chtěli také počkat, ale řekla jsem jim, že to není nutné, tak jsme se dohodli, že se za dvacet minut sejdeme ve společenské místnosti. Myslím, že po dnešku se už nikomu nikam nechce. "zodpověděla Alicie nevyslovenou otázku a když si ji Lily prohlédla zaznamenala, že i její krásná kamarádka nese známky stresu a únavy.
"Jo jasně." Přikývla Lily a ládovala se smaženou rybou.
"Slyšeli jsme, co se stalo." Řekla po chvíli ticha Alicie a Lily přitakala.
"To mně neudivuje." Usmála se při pomyšlení, jak rychlá je školní šeptanda i mimo školu.
"Byla jsi skvělá. Viděla jsem tu dívku, mluvila jenom o tobě a dokonce tě chtěla i vidět-"
"-viděla jsi ji? Jak jí je?" vykřikla Lily rozrušeně.
"Ano, viděla. Myslím, že bude v pořádku…časem. Ale to ti povím, až se sejdeme s ostatními, také je to zajímá." Mírnila ji Alicie a Lily do sebe začala házet jídlo s ještě větší vervou
***O***
O dvacet minut později už všichni seděli v obrovské společenské místnosti hotelu v křeslech u krbu a Alicie s Dominike jim vypověděly, co celý den dělaly.
"No, takže byla jsem přidělená k léčitelce, jež pracuje na příjmu pacientů. Měla jsem jí dělat něco jako…hm jako jsou u mudlů zdravotní sestry. Procházela jsem mezi lidmi a rozdělovala je do pokojů podle závažnosti, vodila je na oddělení, zatímco ta léčitelka je ošetřovala, dokud nepřišli na řadu k zaměřeným léčitelům. Takže jsem viděla tu Kelly, když ji přivedli. Nic moc jí nebylo, ale vypadala dost traumatizovaná, i když podle toho co jsem slyšela, tak se Lily docela povedlo jí pomoct. Dokonce už ani nebyla zas tak v šoku, takže jsme do ní nalili pár lektvarů na povzbuzení a na uklidnění a dali jí samostatný pokoj. Ministerstvo už zřejmě sehnalo nějaké její příbuzné, takže u Munga bude nanejvýš pár dní, pak jí nejspíš vymažou paměť a propustí." Vypověděla jim Alicie a Lily úlevně přikývla.
"Jo a mám ti vrátit kabát, Lily." Usmála se Alicie a soucitně se na Lily podívala.
"Bylo to moc hrozný?" zeptal se Sirius zvědavě a Lily se zamyslela.
"Z počátku. Když jsem viděla všechna ta těla a…no ale pak mi dost pomohla paní Potterová a šlo to lépe." Řekla pomalu Lily a pohledem sklouzla na Jamese.
"Jo to mamka umí." Přikývl. Měl strašnou chuť Lily obejmout, ale spokojil se alespoň s úsměvem, který mu k jeho obrovské radosti opětovala.
"Ber to tak, že máš tu zkušenost za sebou. Příště už tě to tolik nevykolejí a dá se říct, že to bylo asi za těch nejlepších okolností." Prohlásil Sirius přesvědčeně.
"Jo." Souhlasila Lily, ale nepřipadala si o nic víc připravená na příští podobný případ než předtím.
"Pojďme se bavit o něčem jiném. Co jste dělali vy kluci?" zeptala se Dominike věcně.
"Sue mně proháněla jen, co byla pravda, ale bylo to docela fajn. Chvíli jsme sepisovali počet odhalených kleteb imperius za poslední měsíc, pak ale řekla, že je to houby zábava a tak jsme obcházeli různá hlídaná místa a sepisovali hlášení s tamějšími bystrozory. Sue říkala, že nás zítra čeká něco podobné, tak ať si zvykám. Pak jsme zašli na oběd do Mudlovského nákupního centra a pak mně vzala do výukového střediska, kde měla hodinu s letošním absolventským ročníkem, takže jsem jí tam s tím pomáhal. Nakonec jsme se ještě vrátili na ministerstvo a ona mi pomohla doladit moje práce k příjmačkám."dokončil Sirius a Lily zalitovala, že také neskončila se Sue.
"Achjo, to mně Alina opravdu proháněla. Vážně mi dala sežrat všechny hříchy světa. Nejdřív jsem oběhl snad celé ministerstvo s jejími vzkazy a papíry, takže na mně všude koukali jako na idiota. Musel jsem jí vařit kafe a psát co nejrychleji všechno co mi nadiktovala a nakonec mně donutila přetřídit polovinu kartotéky případů, což jsem dělal prakticky celé odpoledne. Kdyby mně Sue s ostatními nepřišla vysvobodit, byl bych tam do teď." Postěžoval si James a masíroval si pravou ruku, kterou měl pocákanou od inkoustu.
"Myslela jsem, že v tomhle týdnu si máme odpočinout a ne mít ještě větší záhul, než ve škole." Postěžovala si Dominike unaveně.
"No, my máme zítra terénní praxe, takže snad jenom budeme hlídat třeba v Gringotově bance." Zadoufala Lily
"Alespoň nějaká změna, my budeme dělat to samé co dnes. Ach jo, už mně ale vážně bolí nohy z toho věčného pobíhání." Prohlásila Alicie a ostatní jí dali za pravdu.
***O***
Jestli se Lily těšila na "pohodový den", šeredně se spletla. Nejenom že pro ně ráno přišel namísto Sue Matt, ale jak jim brzy vysvětlil, rozhodně je žádný klidný den nečekal.
"Budete rozděleni do dvojic a přiděleni na místa, kde budete hlídkovat. Pod velením vás bud mít vždy jeden tamější bystrozory, ale je dost pravděpodobné, že vás bude jenom občasně kontrolovat." Oznámil jim Matt a všichni zaraženě přikývli.
Matt je rozdělil a Lily ke své nelibosti, James ke své radosti zjistili, že jsou spolu. Bylo jim řečeno, že budou hlídkovat na Obrtlé ulici.
"Je to nebezpečné místo, ale máme tam jednoho člověk, který si vás převezme a vysvětlí vám co a jak." Řekl jim Matt. Protože na Obrtlou to nebylo daleko, měli se tam dostat mudlovským způsobem, aby na nikoho zbytečně neupozorňovali.
"Ach jo, doufám, že se v tom vyznáš." Řekl James a strčil Lily plánek Londýna pod nos, protože co se týkalo mudlovských věcí moc to s nimi neuměl.
"Já? Ráda bych ti připomněla, že jsem žena a ty nemají žádnou orientaci." Vyjekla pobouřeně "Asi bude rychlejší, když pojedeme metrem." Dodala, když přelétla plánek očima.
"Super." Usmál se šťastně James a nechal se vést ulicí od ministerstva k podzemce.
"Tak jo, fajn, počkej tu, já jdu koupit lístky." Řekla mu Lily a pokoušela se nesmát při pohledu na vyjeveného Jamese z eskalátoru a automatů na nápoje.
"A chovej se nenápadně." Sykla, když se chystal poklepat hůlkou na automat.
***O***
"Ještě nikdy jsem metrem nejel!" křičel James nadšeně, když se hnali podzemními tunely Londýna. Vypadal opravdu legračně, ale i trochu roztomile uvědomila si Lily, když se postavil doprostřed vagonu do největšího průvanu, rozpřáhl ruce, jakoby chytal hejno much a usmíval se jak měsíček na hnoji. Mudlové okolo něj na něj koukali jako na blázna, což Lily už vážně přinutilo se rozesmát. Postavila se vedle něj a naklonila se, aby mu tiše zašeptala:
"Nemůžeš to tu vykřikovat hlasitěj? Mám pocit, že tam nakonci tě neslyšeli." Pokárala ho, ale stále se smála. James se k ní chtěl přidat, ale tak nějak ho zarazilo její chování. Ještě nikdy s ním nemluvila tak mile, téměř láskyplně a navíc mu nikdy nebyla tak dobrovolně blízko…
Lily zamrkala, zřejmě si to také uvědomila a o trochu se od něj odtáhla, což Jamese poněkud rozladilo.
"Ale vždyť je to skvělé! Co všechno si mudlové nevymyslí." Řekl a v tu chvíli se mu jakýmsi neuvěřitelným způsobem podařilo vyvlíknout držák, kterého se držel z tyče, na níž byl zavěšený a protože na něm visel celou vahou, skončil na zemi za hlasitých nadávek všech okolo. Lily se musela znovu rozesmát a natáhla ruku, aby mu pomohla vstát, on ji ale shodil k sobě.
"Tak a teď už tu trapčíme dva!" vykřikl James a oba dva se opět rozesmáli.
***O***
"No vidíš, Evansová jak nám to spolu jde! Tohle je vlastně nácvik na naše budoucí soužití…chceš dvě děti, nebo tři?" zeptal se James. Za celou cestu metrem se s ním Lily bavila téměř normálně, i když se pořád popichovali, bylo to spíš pro zábavu.
"Pottere, s tebou nechci ani jedno, víš jak neuvěřitelně těžké by bylo ho vychovat?" zavrtěla Lily hlavou. Už vyšli na Londýnskou ulici a teď mířili směrem k děravému kotli, aby prošli na příčnou ulici a odtud na Obrtlou. Měli se sejít s jejich dnešním "instruktorem" v osm, takže to stihli tak akorát. Nervózně se rozhlíželi po okolí a pokukovali po všech příchozích. Nikdo se jim rozhodně nezamlouval.
"No to snad není možné!" ozval se někdo za jejich zády, když už se začínali dělat starosti, že se nikdo neobjeví. Stál za nimi chlapec, zhruba o čtyři roky starší. Byl vysoký, ale poměrně statný. Měl polodlouhé kaštanově hnědé vlasy, tmavé veselé oči a kulatý obličej. Usmíval se na Lily a na Jamese jakoby se znali léta a působil na první pohled sympaticky.
"Jamesi! Bože to už je doba!" řekl a poplácal Jamese po zádech. Ten poněkud překvapeně zamrkal, ale když zaostřil na chlapcovi rysy, po tváři se mu také rozlil překvapený, ale upřímně šťastný úsměv.
"Franku! Kamaráde! To je ale náhoda!" vyhrkl a potřásl si s Frankem rukou, jako dva staří přátelé. Lily jenom překvapeně zírala. Frank k ní obrátil svou pozornost a rozesmál se.
"Ty musíš být malá Lily Evansová. No Jasně, tvoje vlasy a oči bych poznal mezi stovkami... Ty jsi ale vyrostla." Zasmál se Frank.
"Lily, to je přece Frank Longbottom! Byl s námi ve stejné koleji a hrál za Nebelvír jako odrážeč, vzpomínáš?"řekl James, protože mu došlo, že Lily Franka nepoznala. Vůbec se jí nedivil, jeho kamarád se hodně změnil. Měl delší vlasy, dospělejší rysy a i postavově se změnil za ta léta trénování na bystrozora. Byl o tři roky starší než Lily a James, takže z Bradavic odešel když byli ve čtvrtém ročníku. Od té doby ho James neviděl a tím shledáním příjemně překvapený.
"Frank…ach bože! Už si vzpomínám…omlouvám se Franku, je to už dávno!" vykoktala Lily v rozpacích a po tváři se jí rozlil růměnec. Okamžitě se ale vzpamatovala a usmála se.
"Jak se máte? Už jste se dali dohromady? Prohrál jsem kvůli vám sázku a věřte mi, že těch deset galeonů mně nikdy nepřestalo mrzet. A co děláte tady? Studujete na bystrozory?"vychrlil na ně Frank salvu otázek a potřásl si rukou i s Lily.
"Rozhodně spolu nechodíme ani dnes!" ohradila se dotčeně a James za jejími zády nasadil výraz nejhlubšího zoufalství, čímž Franka opět rozesmál.
"Jak vidím, v tomhle jste se vůbec nezměnili." Řekl a poplácal Lily po rameni.
"No musíte mi toho hodně vyprávět, ale hádám, že teď bychom měli přejít k tomu co se po nás vlastně dnes chce." Řekl Frank a starostlivě si povzdechl.
"Omlouvám se, poprvé vedu takovouhle akci, ale věřím, že to nějak zvládneme. Náš úkol je prostý-hlídat ulici. Na Obrtlé dochází nejčastěji ke kdejakým nekalostem od prodávání nebezpečných předmětů po opravdový výskyt černé magie a smrtijedů. Ministerstvo to tu proto nechává hlídat soustavně už několik měsíců, prakticky od začátku zbrojení lorda Voldemorta. Samozřejmě že ani dnes tu nejsme úplně sami, je tu určitě ještě jeden nebo dva bystrozorové a také lidé z odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, ale naším úkolem je pojmout celou ulici, jako bychom tu byli sami. Budeme se muset zamaskovat, protože takhle" Frank kývl k Lilynému jako vždy naprosto dokonale upravenému vzhledu a Jamesovu čistému oblečení"vzbuzujeme příliš velkou pozornost."vysvětlil
"Pátráme po něčem konkrétním?" zeptala se Lily
"No…samozřejmě, že bystrozorové už mají pár obhlídnutých tváří, které pozorně sledují, ale to je práce spíš pro lidi co tu pracují už nějaký čas, takže my se nebudeme na nic zaměřovat a pokusíme se jakžtakž ohlídat ulici tak, aby tu pro náhodné kolemjdoucí bylo dostatečně bezpečno." Odpověděl Frank a Lily s Jamesem přikývli.
Následně jim rozdal staré otrhané kabáty a hábity v kterých dokonale zahalili své oblečení a Lily vyfasovala jako bonus čepici, aby pod ní alespoň trochu skryla své nápadné vlasy.
"Tak jo, takhle by to asi šlo." Kývl Frank a spokojeně si prohlížel oba své společníky. Lily se jenom modlila, aby neměl předchozí majitel jejího oblečení blechy.
***O***
Doba do oběda proběhla v duchu jednotvárnosti. Protože se museli vzdát svých kabátů a jejich nové pláště byli dosti tenké a plné děr, nebylo divu, že jim byla v mrazivém lednovém dni pořádná zima a navíc Obrtlá ulice bylo dosti bezútěšné místo. Byla to poměrně úzká, ale zato velmi dlouhá ulice plná starých, špinavých šedých domů, z nichž mnoho ani nemělo v okenicích skla. Byla tu spousta jak vnitřních tak venkovních obchodů, v nichž se našly snad všechny možné předměty černé magie, na jaké si kdo jenom vzpomenul. Ve výloze jednoho obchodu byla například obrovská klec a v ní ohavné černé ropuchy s červenými bradavicemi a v jednom venkovním stánku hlasitě prodavač lákal kolemjdoucí na lidské prsty, kus za dva galeony. V koutech a rozích ležela spousta bezdomovců v zašlých otrhaných hábitech, kteří se sápali na kolemjdoucí a málem z nich strhali oblečení, ve snaze získat peníze, nebo něco k jídlu. Mezi nohami lidí běhali umaštění odporní potkani a oždibovali odpadky, které zakrývaly vydláždění ulice.
Lidé tu bylo možné rozdělit na dvě skupiny. První skupina (a většina zdejších lidí)byli pochybní, chudí čarodějové, žijící právě z výnosu ulice. Všichni byli odění podobně, jako Lily James a Frank, akorát že byli ušmudlaní, špinaví, svraštělí a s dalšími příznaky špatného způsobu života. Vypadali jenom o trochu lépe než bezdomovci. Pouze tu a tam se mezi lidmi mihl někdo oděný v drahém, značkovém a dokonale padnoucím oděvu, kdo sem očividně nepatřil, ale přesto se tu pohyboval jako doma. Jak jim Frank vysvětlil, byli to čistokrevní čarodějové, kteří si rozhodně nepřáli tu být viděni, ale přesto sem nutně potřebovali, právě z důvodu nějakého obchodu, či jednání, které rozhodně nebylo počestné, A právě na tyto lidi se soustředili.
Pracovali někdy odděleně, někdy společně, podle okolností. Většinu času trávili tím, že podobně jako ostatní procházeli ulicí, ale snažili se přitom sledovat veškeré dění. Lily i Jamesovi z toho začínala pomalu třeštit hlava, protože se nic nedělo a přesto si museli zapamatovat každičký detail, aby ve svém pozdějším hlášení nic nevynechali. Tu a tam chodili dokonce i do obchodů, kde prohodili pár slov s prodavači a prohlédli si zboží, ale na nic, co by je nějak zvlášť ohrozilo nenarazili, Frank si pouze párkrát zapsal popis zboží a jeho prodejců, aby to mohl později předat patřičným lidem, kteří už se o to měli postarat.
Jenom málokdy zahlédli doopravdy někoho o koho by se měli zajímat. V takovém případě se rozdělili, jeden z nich se přímo vydal za podezřelou osobou, zatímco druzí dva hlídali okolí a pokračovali v práci. Nikdy ale nedošlo k nějakému souboji či čemukoliv jinému, protože podezřelí většinou byli velmi schopní, nenechali se jen tak vidět a dokázali se snadno ztratit.

Po zdlouhavém, nudném a přesto náročném dopoledni jim Frank konečně navrhl, aby šli najíst do děravého kotle, protože postřehl zejména Lilyinu únavu. Byla pro ně obrovská úleva dostat se zase na příčnou ulici a procházet mezi slušnými normálními lidmi. A ještě nikdy jim nepřipadal nějaký hostinec útulnější, než v tu chvíli Děravý kotel.
"Vás je teda lehké unavit! To chcete být bystrozorové? Prvních pět let na ministerstvu člověk prý nedělá nic jiného než hlídkuje!"smál se Frank, když pozoroval, jak se Lily s Jamesem zhroutili na židle u jednoho stolu a oba vypadali opravdu zuboženě.
"Ts!"zmohla se Lily syknout a za neustálého Frankova smíchu začala listovat jídelním lístkem.
Oběd probíhal celkem poklidně. Povídali si o tom, co se u nich za ty tři roky co se neviděli změnilo, jak se mají a tak dále. Frank jim vyprávěl o tom, jak studuje ve třetím ročníku školy na bystrozora. Také se dozvěděli, že má přítelkyni-Alici Frayovou(Lily si vzpomněla, že to byla svého času Havraspárské prefektka), která byla o rok mladší než on a dali se dohromady až za bystrozorských studií. Frankovi zbývalo ještě jeden a půl roku do absolventských zkoušek, ale místo na ministerstvu měl již téměř jisté, stejně jako Alice. Byli jedni z nejlepších a ministerstvo teď potřebovalo každou pomocnou ruku.
Lily a James na oplátku řekli jak se to teď má v Bradavicích. Smál se když slyšel, že je tam pořád jak Protiva tak Filch a neméně ho pobavilo, že buclatá dáma ještě pořád zpívá.
Postupně se ale dostávali k závažnějším věcem. Probírali lorda Voldemorta, nový Skrkův zákon i další hrůzy a nikdo z nich už se nesmál.
"Proč vlastně celou Obrtlou nezavřou?" zeptala se Lily kdy zaplatili a kráčeli Přičnou ulicí směrem k průchodu na Obrtlou.
"Nebylo by snazší hlídat o jedno místo méně?" dodala, zatímco Frank zamyšleně těkal pohledem po kolemjdoucích.
"To asi ano, ale…myslíš, že by se tak zabránilo tomu co se tam děje? Myslíš, že by se ti lidé nepřesunuli i se svými obchody a schůzkami jinam? Je rozhodně snazší to hlídat na jednom místě, které je v našem dosahu a kde můžeme zasáhnout plnou silou díky blízkosti Příčné ulice." Vysvětlil Frank a Lily zrudla, když si uvědomila, jak hloupá její otázka byla.
"Ale neboj, rozhodně se neptáš na nic nemístného. Hodně se o tom stále uvažuje a jedná."utěšil ji Frank, když si všiml jejích rozpaků. Měl Lily rád, i když ona sama ho příliš neznala.
***O***
Odpoledne bylo podobné dopoledni. Zase ta samá ulice. Ti samí lidé. Ten samý systém. Jamesovi a Lily se z toho už točila hlava. Oba dva se snažili si zapamatovat co nejvíc z toho, co jim Frank říkal a zároveň neudělat nic špatně. Opět párkrát sledovali pár lidí, ale bez valného úspěchu.
"Bože, bože! Tomu vážně říkám zátěžový test." Postěžoval si James polohlasem Lily, když se Frank na okamžik vzdálil.
"Souhlasím." Přikývla Lily znaveně.
"Počkej, mám nápad." Rozesmál se náhle James a dotáhl Lily k jednomu krámu, v němž prodával starý a nerudně působící čaroděj lebky.
"Ehm…dobrý den." Pozdravil James, jak nejzdvořileji mohl a usmál se.
"Sháním lebku dědečka, kterou jsem vloni prodal a tahle vypadá přesně jako ta moje…"řekl se vší vážností a Lily se rozesmála. Čaroděj cosi Jamesovi začal vykládat, ale v tu chvíli si Lily všimla, jak na ně upírá zkoumavý pohled kouzelník v černém hábitu a s napůl staženou kápí. Když si uvědomil, že ho zpozorovala, okamžitě se dal do kroku a za chvíli už zahýbal do jedné z postraních uliček. Lily se rozhodla ve zlomku vteřiny. Lehce se dotkla Jamesovi ruky, aby mu naznačila, že odchází, ale ten, plně zabrán do debaty o tom, jestli jsou zlaté zuby cené, nebo ne ji nevnímal a tak se vydala bez rozmyslů za tím mužem.
Vešla do jedné slepé boční uličky, plné bezdomovců a žebráků, ale ty nebrala na vědomí. Spěchala jako ve snu za mužem v hábitu a ani si neuvědomovala, jakou odezvu vzbuzuje. Náhle se muž v černém hábitu zastavil a začal tiše rozmlouvat z druhým.
Lily jak jenom nejtišeji mohla, se přesunula dost blízko, aby jim rozuměla a opřela se přitom o zeď.
"…pán zla bude velmi nespokojen." Sykl první z mužů a upřeně na toho druhého hleděl.
"Nezkomplikovalo by se nám to, kdyby nás bylo víc! Nemohli jsme tušit, že je ta stará baba Hrowssová stále schopná takové obrany" Lily ztuhla. Četla o úmrtí Sandry Hrowssové v Denním věštci, ale možná to byla jenom náhoda.
"Ještě štěstí, že je ten malej Snape schopnější než jsme si mysleli, jinak se všemi mohl být konec." Dodal úlevně druhý muž. Teď se Lily musela opřít o stěnu, aby neupadla. Snape? Severus Snape? To přece nebylo možné…
"Snad ses neztratila, zlatíčko?"pronesl v tu chvíli někdo u jejích nohou a ucítila silné škubnutí, jakoby ji někdo táhl k zemi. Několik žebráků se k ní potají přiblížilo a teď ji obklopili ve snaze stáhnout k sobě dolů.
"N-ne já…" šeptla Lily a zoufale toužila, aby si muži nevšímali co se děje jenom pár metrů od nich, ale opak byl pravdou. Oba se otočili a ten první, kterého Lily pronásledovala, vytáhl hůlku. Lily se tak lekla, že se přestala bránit, čehož lidé u jejích nohou využili a silně se jí snažili podtrhnout nohy. Náhle jí z hlavy spadl klobouk, takže byly opět vidět její rusé vlasy a tvář.
"Co děla tak krásné děvče tady? Chceš se k nám připojit?" vykřikovali nějaké stařeny a táhly Lily dolu. Muži se zatím na sebe podívali.
"Je to bystrozorka! Věděl jsem to! Slyšela nás!" řekl ten, co držel hůlku a namířil ji na Lily. Ta honem sáhla pro tu svou, ale to už měl hůlku i druhý z mužů a naznačili jí, aby se o nic nepokoušela.
"Lily?" zvolal v tu chvíli někdo a náhle se odnikud vynořil James. Pohlédl na dva muže mířící na ně hůlkami, ale to už i Lily vytáhla svou hůlku. Jakmile muži ztratili přesilu, očividně se rozhodli pro jiný plán a to útěk. Ozvalo se hlasité prásk a oba ve vteřině zmizeli.
"Pusťte mně!" štěkla Lily navztekaně a honem odtáhla Jamese pryč na hlavní ulici, při čemž si pobouřeně upravovala špičatý klobouk na hlavě.
"Co se tam proboha-"začal James, ale Lily jenom zavrtěla hlavou a připojila se k Frankovi, který se už po nich sháněl.
***O***
Toho dne už se jinak nic moc nedělo. Když bylo konečně pět hodin, rozloučili se s Frankem a zamířili ke stanici metra. Moc toho ani jeden nenamluvili. Lily přemýšlela jak časté je asi příjmení Snape a James zase, proč se Lily tváří nešťastně a zahloubaně. Po cestě začalo hustě chumelit a tak oba přidali do kroku, aby se dostali co nejdříve do tepla
"No konečně! Už jsem myslela, že jste šli-no radši nic. Tak jak jste se měli?" vyptávala se jich Alicie, kterou našli ve vstupní síni hotelu, jak sedí u jednoho konferenčního stolku a listuje časopisy.
"Ani se neptej. Asi mi exploduje hlava." Odpověděl James a zhroutil se do křesla.
"Bylo to vážně…dlouhé." Přitakala Lily a zkoumavě na Alicii pohlédla.
"Ty někam jdeš?" zeptala se, protože Alicie na sobě měla dlouhý slušivý modrý svetr, byla namalovaná a vlasy měla vyčesané do volného uzlu.
"Možná…"usmála se Alicie tajemně.
"Jeden praktikant mně pozval na večeři!" vyhrkla vzápětí, protože takovou informaci si prostě nemohla nechat pro sebe.
"To je skvělé! Gratuluju!" Lily nasadila co nejširší úsměv a chtěla něco dodat, ale v tu chvíli se otevřely skleněné dveře a vešel celý od sněhu zhruba dvacetiletý, pohledný kluk.
"Ahoj!" zamávala mu Alicie, mrkla na Jamese a Lily a pak svou vílí, taneční chůzí odkráčela k chlapci.
"No, do večeře nám zbývá ještě trocha času…asi bychom měli napsat to dnešní hlášení?" zeptala se Lily Jamese a ten s povzdechem přikývl. Dnes už měli oba práce plné zuby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evelyn Evelyn | E-mail | Web | 31. října 2010 v 11:23 | Reagovat

krásně píšeš a moc se  mi tvůj blog líbí, zajímalo by mě proč si Lily nechala to co slyšela pro sebe... :-)

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 31. října 2010 v 11:37 | Reagovat

krásna kapitola :-), Jamesa v metre by som chcela vidieť :D
proste nádhera, tešim sa na pokračko ;-)
PS: to som rada :-)

3 Peťa Peťa | Web | 31. října 2010 v 17:55 | Reagovat

Super kapitola! Ale niečo mi našepkáva,že s tými smrťožrútmi bude Lily ešte niečo mať..chudinka..inak super kapča! :-)  ;-)

4 Jojo Jojo | Web | 2. listopadu 2010 v 23:14 | Reagovat

Krásná kapitola. James je nejvtipnější! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama